Jízda na koni v úmorném vedru může být možná, vyžaduje však rozumný přístup a pozorné sledování koně. Vysoké teploty, silné slunce, chybějící proudění vzduchu a zvýšená námaha mohou rychle vést k přehřátí a dehydrataci. V létě je proto nutné vhodně upravit plán jízdy, zajistit stálý přístup k čisté vodě a začít zvíře ochlazovat bezprostředně po tréninku.
Pamatujme, že koně stejně jako lidé reagují na horko různě. Někteří se intenzivně potí, jiní rychleji ztrácejí energii nebo mají větší žízeň. Zvláště ohroženi jsou koně starší, obézní, oslabení, netrénovaní a ti, kteří trpí onemocněním dýchacího nebo oběhového systému.
V letních dnech je nejlepší jezdit brzy ráno nebo večer, kdy je teplota vzduchu nižší. Pokud možno je třeba vyhnout se hodinám kolem poledne, kdy slunce nejvíce rozpaluje jízdárnu, výběh a cesty mimo stáj.
Vyplatí se přesunout trénink do lesa, kde stromy poskytují více stínu a chládku. To však neznamená, že každá vyjížďka do terénu bude bezpečná. I v dusném lese bez proudění vzduchu a s velkým množstvím hmyzu se kůň může rychle unavit. Je proto třeba sledovat jeho dýchání, pocení a ochotu k dalšímu pohybu.
Při teplotách nad 30°C a vysoké vlhkosti je třeba zvážit vynechání intenzivního tréninku – jízdu lze nahradit klidnou procházkou na ruce, lehkou prací ze země nebo péčí o srst. Jeden den odpočinku kondici koně určitě neuškodí a může účinně chránit jeho zdraví.
Koně se mohou přehřívat 3-10krát rychleji než lidé. Při námaze svaly vytvářejí teplo, které musí organismus odvést. Koně ochlazují tělo především pocením a zrychleným dýcháním. V horku mohou být tyto mechanismy méně účinné, zejména při vysoké vlhkosti vzduchu.
S potem kůň ztrácí nejen vodu, ale také sůl a další minerální látky. Proto se zvyšuje jeho potřeba vody a elektrolytů. V horku mohou koně pít i dvakrát za hodinu a během veder mohou vypít až 40 litrů vody denně. Ve stáji i ve výběhu by měl být zajištěn stálý přístup k čisté vodě. Napáječku je třeba pravidelně kontrolovat a vodu v kbelících měnit tak často, aby byla čerstvá a vybízela k pití. V horku mohou koně pít i dvakrát za hodinu a denně potřebují 20-30 litrů vody.
Spotřebu tekutin ovlivňuje také způsob krmení. Kůň přijímající velké množství suchého krmiva může pít více než zvíře, které spásá trávu s vysokým obsahem vody. V horkých dnech je vhodné sledovat jeho žízeň a kontrolovat, zda napáječku skutečně používá. Koně snášejí vysoké teploty podstatně hůře než lidé.
Plán jízdy je třeba přizpůsobit teplotě, vlhkosti a kondici zvířete. Trénink by měl být kratší a cvičení méně intenzivní. Místo dlouhých úseků klusu a cvalu lze zařadit častější přestávky v kroku.
Během jízdy je třeba sledovat dechovou frekvenci, množství potu na krku a pod sedlem, reakce na pomůcky, způsob pohybu, ochotu k další práci a dobu potřebnou ke zklidnění dechu.
Pokud se kůň silně potí už po několika minutách, začíná být malátný nebo se pohybuje bez obvyklé energie, je třeba snížit intenzitu zátěže. V obzvlášť horkých dnech je lepší jízdu zcela vynechat a nechat zvíře odpočívat ve stínu.
Před nasazením sedla je vhodné důkladně vyčistit srst koně, aby pot, prach a nečistoty nezpůsobovaly odřeniny. Výstroj by měla být lehká, dobře padnoucí a sundaná ihned po skončení tréninku.
Také jezdci by měli dbát na lehké oblečení, ochranu hlavy před sluncem v době, kdy nejezdí, a pravidelné pití vody. Tenká polo trička jsou vhodná pro letní jízdu na koni. Horko nepůsobí jen na zvířata. Jezdec se musí chránit před sluncem opalovacím krémem a vhodným oblečením. Pokud je oslabený nebo dehydratovaný, může se hůře soustředit a v nebezpečné situaci reagovat pomaleji.
Před odjezdem je třeba ověřit, zda budou po návratu k dispozici hadice, kbelíky a stinné místo pro ochlazování. Při jízdě daleko od domova je vhodné předem naplánovat kratší trasu a možnost rychlého návratu do stáje.
S ochlazováním zvířete je třeba začít ihned po sesednutí. Musí se sundat veškerá výstroj včetně podsedlové dečky a chráničů nohou, protože zadržují teplo u kůže. Poté je nejlepší postavit koně do stínu na místo s volným prouděním vzduchu.
Nejúčinnější je polévání celého těla chladnou vodou z hadice nebo kbelíku. Vodu je třeba směřovat na krk, hrudník, hřbet, záď a nohy. Samotné snížení teploty končetin nemusí být dostačující, protože po intenzivním tréninku je zahřáté celé tělo. Při ochlazování koně by voda měla být vlažná, nikoli ledová.
Polévání je vhodné opakovat, protože voda na srsti se od kůže rychle ohřívá. Po lehké zátěži lze mytí spojit s několikaminutovou procházkou ve stínu. Pokud je kůň zjevně oslabený, vrávorá nebo velmi rychle dýchá, nesmí být nucen k delšímu pohybu.
Během ochlazování je třeba jeho stav kontrolovat každých několik minut. Teplota, dýchání a chování by se měly postupně vracet k normálu. V případě pochybností je vhodné kontaktovat veterinárního lékaře.
Zajištění čerstvé vody je jedním z nejdůležitějších opatření na ochranu před následky horka. Kůň by měl mít možnost pít před tréninkem, po práci i po celý den. Zvířeti se nesmí odpírat voda jen proto, že je zahřáté.
Po intenzivní námaze může být potřeba také doplnit elektrolyty. Přípravky obsahující sodík, draslík a chloridy pomáhají vyrovnat ztráty způsobené pocením. Je třeba je podávat podle pokynů výrobce a vždy zajistit přístup k vodě.
Někteří koně pijí raději z kbelíku než z automatické napáječky. Jiní mohou na novém místě odmítat pít. V takové situaci je vhodné vzít vodu z domova nebo koně předem zvykat na její mírně odlišnou chuť.
Ve výběhu by měl být dostatečně velký přístřešek nebo přirozený stín poskytovaný stromy. Místo úkrytu musí být přístupné všem koním, včetně těch, kteří stojí níže v hierarchii stáda.
Pobyt venku není vždy lepší než pobyt ve stáji. Pokud je výběh celý den na přímém slunci, zatímco v budově je nižší teplota a dobré proudění vzduchu, může být bezpečnější pouštět koně ven ráno, večer nebo v noci.
Zvířata je třeba chránit také před hmyzem. Mouchy, muchničky a komáři zvyšují stres, nutí koně k neustálému pohybu a mohou ztěžovat klidný odpočinek. Pomáhají síťované deky proti hmyzu, masky proti hmyzu a vhodné repelentní přípravky. V horkých dnech by koně měli mít možnost odpočívat ve stínu.
Úpal je akutní stav, který může ohrozit život koně. Mezi jeho příznaky patří velmi rychlé dýchání, výrazná slabost, vrávoravá chůze, dezorientace, nereagování na okolí a dlouhodobě přetrvávající vysoká tělesná teplota.
Znepokojivé může být také chybějící pocení navzdory horku a intenzivní námaze. Tento příznak svědčí o problémech s odváděním tepla. Kůň může také svěšovat hlavu, neochotně se pohybovat a odmítat pít.
Při podezření na úpal je nutné okamžitě přerušit trénink, sundat sedlo i veškerou ostatní výstroj, odvést koně do stínu, zahájit intenzivní ochlazování chladnou vodou, zajistit vodu k pití a kontaktovat veterinárního lékaře.
S ochlazováním se nesmí čekat až na příjezd odborníka. Rychlé jednání může omezit následky přehřátí a zachránit zdraví zvířete.
I v létě si lze užívat aktivity s koněm, každou jízdu je však třeba přizpůsobit podmínkám. Nejdůležitější je vybírat chladnější hodiny, zkrátit trénink, zajistit stín a koně pravidelně ochlazovat.
Pamatujme, že neochota pracovat nemusí vždy znamenat neposlušnost. Vysoká teplota může způsobit, že i dobře vycvičený kůň pocítí únavu dříve. Rozumný přístup k jízdě, hydrataci a odpočinku pomůže chránit koně před dehydratací, přehřátím a mnohem závažnějším úpalem.
check_circle
check_circle
